Všechno ve škole je nechutné

Anastázie se štítila položit svou tašku na zem, jak jí přikázala třídní profesorka. To odporné umouněné hnědé lino, kterým byla potažena zem, v ní vyvolávalo pocit neutuchající nauzei. Uvolnila sice místo slečně, která dostala židli přidělenou vedle ní, ale tašku si nechala na klíně. Byla to značkoví Ferrari, a ona nechtěla, aby se jí ušpinila, nebo aby jí to někdo ukradl.

Znechucení nad stavem školy

Rozhlédla se po nejbližších sousedech, které to ráno potkala u kovových šatních skříní – všichni vypadali, jako by se ráno oblékli v sekáči. A kluk, který seděl vedle ní přes uličku, ještě navíc páchl, jako by se týden nemyl. Anastázie si byla jistá, že bude nejpozději do dvaceti sekund blinkat. Zvedla ruku, aby se zeptala, zda si může zajít na toaletu, ale její žádost byla okamžitě zamítnuta s tím, že si má laskavě počkat na přestávku


Jak bude reklama vypadat?
-
Kup si reklamu pod tímto článkem jen za 50 Kč
Zobrazit formulář pro nákup